Bůh

VELIKOST BOŽÍ

 

„Bůh je určen jako to, nad co nelze myslet nic většího (dokonalejšího),“ dokazuje Boha Anselm z Canterbury, který se narodil roku 1033 a zemřel v roce 1109. Jestliže se nyní zamyslíte na největší, nejdokonalejší věcí, emocí, bytostí, myšlenkou, pak se přibližujete tomu, co je podle Anselma „boží“.

 

 

Jestliže vás nic nenapadá, můžeme začít prostorem. Představte si, jak vaše mysl pojímá prostor větší a větší a větší, až je vaše představa prostoru největší, jaké jste schopni. Nejdříve je o velikosti vašeho těla, pak o velikosti vašeho domu, pak dosahuje k oblakům, pak představa přesahuje oblohu i zeměkouli, na které sedíte (ležíte), pak vaše představa velikosti pojímá i všechny hvězdy a galaxie ve známém vesmíru. A jde-li to, mějte představu ještě větší, abyste byli co nejblíže Anselmově pojetí „božího“.

 

 

Nyní, když je vaše představa největší, začneme ji plnit kvalitou, protože Anselmův citát

 

 

„aliquid qou maius nihil cogitari potest“

 

„nad Boha nelze myslet na nic většího“

 

 

pojímá slova většího jako dokonalejšího. Čím svou představu maximální velikosti, kterou si v mysli udržujete, zkvalitníte, zdokonalíte – zlato, láska, západ slunce v horách – jsou jen některé tipy, které můžete použít, ale samozřejmě lze experimentovat. Jestliže nade vše milujete nějaké jídlo, auto nebo bytost, můžete představou jídla nebo auta vyplnit celý vesmír představy „maximálního“.  V textu se budu držet alchymistického zlata pro ty z vás, kteří zrovna nedokážou vyzařovat a cítit lásku, která se zdá nejvhodnější výplní představy vesmírů.

 

 

Držíte tedy v mysli představu největšího rozměru, jakého jste schopni, a nyní to, čím byl doposud „vyplněn“, začnete transformovat v ryzí zlato (lásku, jídlo…) Po skončení této proměny vnímejte, co se děje. Rozpíná se vaše maximální představa prostoru, nyní zlatá (případně u lásky, jídla…)? Stagnuje ve stejné velikosti, anebo se proměnou, transformací ve zlatý „velepředmět“ začala zmenšovat? Pokud se zvětšuje, pokračujte, jestliže stagnuje, čekejte a sledujte, co se bude dít, případně zkvalitňujte zlato (lásku, jídlo, květinu), tedy materiál, kterým jste maximální představu prostoru vyplnili.

 

 

Jestliže se ale vaše představa po transformaci maximálního prostoru ve zlato (lásku…) začala zmenšovat, byť nepatrně, pak tuto představu zmenšujte, ať je menší a menší, až se postupně změní na prostor vašeho těla, a to spolu se zlatou představou nadále zmenšujte až na nejmenší zrnko zlata, jaké si jste schopni hmotně představit. Chvíli tuto představu držte, a pak ji dále zmenšujte do rozměru neviditelného, až zmizí úplně.

 

 

V tomto zmizení jste se dostali až za myšlení, vydržte, jak dlouho vám vědomí dovolí. Pak se párkrát hluboce nadechněte, uvědomte si své fyzické tělo a cvičení dokončete (případně opakujte od začátku), stejně tak jako my spolu nyní dokončíme citát Anselma z Canterbury z knihy Proslogion:

 

 

„Bůh je určen jako to, nad co nelze myslet nic většího.“

 

 

Této větě rozumí i nevěřící a tím, že ji rozumí, ji pojímá do svého rozumu. Pokud nyní uznáme, že to, co není jen myšleno, nýbrž navíc i reálně existuje, je dokonalejší, pak musí to, nad co nelze myslet nic dokonalejšího, reálně existovat… Boží neexistenci nelze myšlenkově pojmout, neboť to, co existuje, nutně je dokonalejší než to, u čeho lze myšlenkově pojmout neexistenci, a co tedy existuje jen nahodile…

 

 

 

 

Pokračování tohoto filozoficko – alchymistického textu se dočtete v knize

 

TANTRICKÉ TRANSFORMACE na straně 15.