Vítězné příspěvky První literární soutěže

 

Všem zúčastněným bychom chtěli velmi poděkovat. Každý příspěvek byl originální svým osobním příběhem, který dotvořil povahu a náladu vybraného textu z knihy.

 

Svými tématy jste naplnili všechny kategorie… zasílali jste úryvky, které vám pomohly v životě, které jste osobně vyzkoušeli, ale také ty, jež byste doporučili ostatním k přečtení nebo ty, jež vás něčím šokovaly… a předevší ty, které s vámi vnitřně rezonují.

 

Všechny příspěvky jsou důkazem toho, že dílo Guru Járy nám toto všechno je schopné dát a že má v našich životech své místo. Pro tuto soutěž jste čerpali ze všech deseti knih Guru Járy.

Nejvíce „lajků“ od vás dostaly tyto příspěvky:

1) Úryvek z knihy METAFYZICKÉ MŘÍŽE, slova, která mi nejvíce pomohla v tíživé situaci (s. 102)

„Védantové pojetí duchovna jsem vždycky doporučoval na krizové situace. Jestliže je náš hmotný svět jen přelud (Mája), tak čím je vám v něm hůř, tím snáze si to přiznáte. Kdykoliv se tedy ocitnete v krizi, bolesti, beznaději, zkuste si na chvíli říkat: „Toto tělo není podstata mého Já. To, co se děje tomuto tělu, nemá s mou podstatou nic společného.“

 

 

Osobní příběh:
V jednoduchosti je síla a toto je přesně ten tip rady, který může používat v podstatě každý. Mě tato rada pomáhá například překonávat klaustrofobii. Když jedu výtahem, pozoruji sama sebe a uvědomuji si, že „to“ co se ve mně bojí, nejsem JÁ. Nebo to používám například tehdy, když se mě něco citově dotkne. Dokážu vnímat, že to nejsem JÁ, komu je to líto nebo kdo se cítí ukřivděn. Baví mě objevovat, na co konkrétního ještě budu moci tuto techniku v životě použít….

 

2) Úryvek z knihy DEJA VÚ VÚDÚ, cvičení, rituál, doporučení, které jsem vyzkoušel/a v praxi (s. 95)

„Posvátná koupel je záhada týkající se všech náboženství, stačí připomenout křest vodou, svěcenou vodu proti zlým vlivům nebo pití vod a koupání se tisíců nemocných, přijíždějících na místo dávného zjevení Panny Marie v Lurdách. Do záhad posvátné koupele ovšem patří i očistná sprcha po těžkém dni, sexu nebo jen tak.“

 

 

Osobní příběh:
Největší relax je pro mě spánek, masáž a „poležení“ ve vaně s horkou vodou a vonnými oleji. Když hledám očistu (náročné situace, hodně lidí-klientů, ruch velkoměsta), funguje sprcha. Nejlépe to vzít i s hlavou. A ještě lépe i s použitím himálajské soli. Ovšem svatým grálem posvátných koupelí je každoroční očistná „svatojánská“ koupel (sv. Ján-24.6.) v potoce, říčce apod. Už se to zase blíží… a opravdu doporučuji všem. Naši předkové to dělali běžně – na sv. Jána se muži očišťovali přeskakováním ohňů a dívky koupelí ve studánce či potůčku.

 

3) Úryvek z knihy STIGMATA KARMY, který se mnou nejvíce souzní a rezonuje (s. 396)

„Páteří a v hloubi těla pod ní proudí z rozkroku do vrcholku hlavy řeka světla ducha (v tantře tzv. kanál Šušumna).

V linii nalevo od páteře proudí temná řeka stínu alterega (kanál Ida), zatímco v linii napravo od páteře proudí barvami třpytící se řeka ega (kanál Pingala).

Hmotný život je neustálý boj mezi stínem odvrácené strany a barvami třpytícími se odraženým světlem. Přestože nejdůležitější je ZDROJ barev i stínu, tedy DUCH – světlo proudící prostřední řekou těla, většina lidských životů se odehrává v hádce ega s alteregem, stínu s reflexí.

Protože právě tudy se prosazují semínka stigmat karmy do každodenních životů.“

 

 

Osobní příběh:
Právě mám rozečten román Stigmata karmy, který mne pohltil a zaručil dlouhé probdělé hodiny… ano, zvláště ty noční. V mém srdci rezonují slova, odstavce i celé pasáže z příběhu o skutečném životě ve všech jeho rozměrech.

To, že nám tělem proudí jakási základní energie páteří od rozkroku směrem vzhůru, jsem už věděla z jógových lekcí a literatury. Také to, že i po stranách páteře se nachází další dva důležité energetické kanály Ida a Pingala.

Až při čtení Stigmat Karmy jsem však skutečně prožila své znalosti. Zároveň se mi dotvořil obraz jejich podstaty a spojení s psychikou. Uvědomila jsem si, jak je nutné dělat a přemýšlet o věcech opravdu podstatných a nezůstávat v uvěznění bojů našich stínů a reflexí.

Současné dění světa mi konečně umožňuje zpomalit, vyprostit se z bojů a soustředit se na to podstatné – na ducha.

 

4) Úryvek z knihy TALENT SRDCE, který mne úplně šokoval (s. 244-245)

„Antičtí astrologové šestý dům považovali za druhý nejnegativnější v horoskopu. To určitě netěší nikoho s Lunou v šestém domě, ledaže by vám to konečně vysvětlilo nepochopitelné prvky vaší minulosti…

Co bych já dělal, kdybych měl Lunu v šestém domě? Žil bych prací. Nebo zkuste žít zdravím…vše, co se týká zdraví, zdravého životního stylu, pomůže uchránit vaši Lunu v šestém domě, a víte co, zkuste to proměnit ve výhodu a staňte se profesionálem pečujícím o zdraví, svaly, životosprávu,…“

 

 

Osobní příběh:
Jen tak, ze zvědavosti jsem se snažila hodit pozorné očko na postavení své Luny v horoskopu. Luna je pro ženu zásadní, zvláště, co se emocí týče. A tak jsem si v knize Talent srdce přečetla povídání o Luně v osmém domě.

Bylo to dost drsné. Odstavec začínal slovy: „S klíčovým slovem pro osmý dům moc nepotěším…“ No, nepotěšil. Ani další řádky nebyly moc povzbuzující. Jaké bylo mé nadšení, když jsem zjistila, že jsem se v postavení Luny ve svém horoskopu spletla. A to dokonce o dva domy. Dychtivě jsem listovala stránkami na povídání o Luně v šestém domě a těšila se na něco povzbuzujícího.

Opak byl pravdou! V šoku jsem četla: „Utrpení způsobené šestým domem mu vysloužilo přezdívku „démonické místo“. Proboha! Proč jsem jen nezůstala u předchozí myšlenky Luny v osmém domě? Napřed jsem z povídání o Luně v šestém domě byla dosti zdrcená. Ale brzy jsem si řekla: „O.K. Jdu do toho. Vždyť mám na to celý život. Z „démonického místa“ vytvořím „místo výzvy“.

A opravdu. Nakonec mě všechny životní cesty dovedly k tomu, že dnes opravdu pečuji o zdravý životní styl druhých lidí. A samozřejmě také o ten svůj. Bez toho by to asi ani nešlo. Jednak se nedá předávat něco, co sami nežijete a také cítím, že nade mnou neustále visí „Damoklův meč“ v podobě Luny v šestém domě a nutí mne na sobě pracovat.

 

5) Úryvek z knihy Astrální Arkána tarot, který jsem vyzkoušel/a v praxi (s. 226)

„Další poustevnickou důležitostí je TICHO. Ticho vnější, ticho řeči i ticho mysli. Dominuje-li v tarotovém výkladu karta Poustevník, pak se aspoň na jeden den zdržte komentářů, přestaňte myslet a pozorujte, co se stane.“

 

 

Osobní příběh:
Pár „poustevnických“seminářů v přírodě jsem pod taktovkou svého Mistra prožila. Na začátku, první hodiny peklo. A nejhorší bylo právě to ticho. Myšlenky tě „žerou zaživa“. Na konci slzy, že už je konec. Že musím ze svého ticha ven, do toho hluku a spěchu. Ticho, které bylo ze začátku bubákem, se mi proměnilo ve svatý grál. Pokorně za vše děkuji.