Skip to content
+420 773 679 374 info@nirvanatree.cz O nás Doprava Tabulka velikostí

VEŘ DRUHÝM, ŽE ZVLÁDNOU SVÉ ZKOUŠKY

NEMOŽNOST POMOCI

 

Slavná věštkyně Sybila z Cumae musela být praprabába Amoreho, protože jeho věštba „nepůjdeme spát“ pronesená v autě byla více než přesná. Začali jsme nenápadně, drobností, jako byla návštěva malého baru na křižovatce města Brescia. Jmenoval se Tisíceré Díky, Mille Grazie, protože jeho majitelka a hlavní obsluha v jedné osobě praktikovala podivnou formu karma jógy. Spočívala ve vděčnosti za cokoliv, co nás v životě potká.

 

V baru jsme čekali na velkého super teplouše, jak ho nazval Klokan. Jmenoval se Ivan a byl to velký jogín a tantrik. Příští týden odlétal na půl roku do Indie a tak pořádal rozlučku s přáteli.

 

„Ivan? Není to divné jméno pro Itala? podivil jsem se.“

 

„No, je to strašně ruské, tak komunisticky homofuj,“ přitakává Klokanovi Ettore.

 

 

Ivan byl odjakživa nesmírně atraktivní, přesto měl neustále trable v lásce. Teprve po smrti táty s mámou při letecké nehodě nad Indií se projevil pravý důvod jeho nikdy nekončících vztahových trablů. Holky, které za Ivanem běhaly jak zběsilé a sváděly jej jak z řetězu urvané, ho nijak, ale ani trochu, nepřitahovaly. Homosexualita byla v jeho okruhu totální tabu. Dělalo se, že neexistuje a pokud už musela existovat, tak se jednalo o nebezpečnou nemoc, ze které je potřeba se rychle uzdravit.

 

 

Na tom se plně shodli jak Ivanův táta komunista, tak Ivanova máma horoucí až fanatická katolička. Tak jsem se zeptal, proč si zapálený komunista vzal zapálenou katoličku.

 

 

Amore pokrčil rameny a odvětil: „Láska. Všichni jim svatbu rozmlouvali. Mámě celá rodina v čele s panem farářem a tátovi všichni soudruzi ve straně. Nedali si říct. Ti dva se strašlivě  milovali, přestože názorově se, kromě odsouzení homosexuality na ničem nikdy neshodli, až do své smrti při letecké nehodě.“

 

 

Ivan byl na střední nebo snad ještě na základce, když přišel o oba rodiče. Vychovávala ho jeho sestra, která s ním před dvaceti lety odletěla do Indie, aby navštívili místo, kde jejich rodiče zemřeli. Indie Ivana uhranula natolik, že už dvacet let žije půl roku v Itálii a půl roku v Indii. Podzim co podzim prodává svůj sklad džínsů, triček, bund a tak, a když se vrátí, zase si nakoupí nové zboží. Spoustu oblečení taky vozí vždycky jako dárky na charitu, když odlétá do teplých krajů studovat indické nauky.

 

 

„Jógu? zajímal jsem se.“

 

 

„Jógu teď taky, ale nejdříve začínal karmou. Byl moc mladý, když přišel o rodiče a chtěl vědět proč, proč právě on. Pociťoval výčitky za jejich smrt. Zlobil se na svou neschopnost jim pomoci. Později tato nemožnost pomoci vygradovala ve vztek na celý svět, komunisty počínaje a katolickým Bohem konče. První tři návštěvy Indie zasvětil Ivan studiu karmy.

 

 

Ať už byl zdroj jakýkoliv, zákon příčiny a následku, který se line mnoha životy a zajišťuje, že každý náš dobrý skutek je dříve či později náležitě odměněn, zatímco každý skutek špatný je potrestán prožitím bolestí, Ivanovu raněnému srdci navrátil harmonii. Později se začal zajímat o nauky učící, jak v proudu stigmat karmy člověk může držet kormidlo a eventuálně, jak se z tohoto proudu může dostat.

 

 

Především ho přitahovala tantra. Nejen proto, že mu pomohla zvládat celibát vynucený tím, že dívky ho nepřitahovaly a homosexualita byla tabu, ale také proto, že o tantře slýchával od Julia Evoly. Byl to známý jeho otce, filozof, tantrik a mystik. Jediný pravičák, kterého Ivanův táta snesl. Kritizoval, ale zároveň obdivoval Juliovu životní filozofii a bláznovství, když se procházel během válečných bombardování ulicemi města, na které padala jedna bomba za druhou, s vírou, že má-li člověk silnou vůli schopnou magického skutku, sebevětší běsnění ve světě kolem mu nemůže ublížit.

 

 

Věřil, že vše kolem existuje jen díky vůli člověka. No, vycházelo mu to mnohokrát. Bez škrábnutí přežil kobercové nálety, kdy se lidé třásli v krytech a budovy padaly jako domino, zatímco on se v klidu soustředěn na svou vůli, vlastně na „magický skutek,“procházel běsnícími ulicemi. Až při jednom z posledních náletů Rusů na Vídeň dostal střepinou do páteře a jen zázrakem přežil.

 

 

Ivanův táta mu říkal, že je vůl a že bez ohledu na to, jak je člověk silný, bohatý a mocný vždycky se objeví situace, ve které prohraje. Že jedinou možností je spojení všech dobrých lidí v dobrém společenství, čímž tedy myslel komunistickou stranu, protože si v takových kritických situacích mohou navzájem pomoci. Filozof a tantrik mu oponoval tezí, že v tom zásadním a podstatném si každý musí pomoct sám, a že věří v nemožnost pomoci druhým v čemkoliv, co skutečně ovlivňuje smysl života a karmické události.   

 

 

Úryvek textu je z knihy Stigmata karmy, kapitola Nemožnost pomoci ke kartě Velekněz na straně 227.

 

 

 

0 komentářů k zobrazení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top