SVOBODA BLÁZNŮ

OCEÁN ŽIVOTA

 

 

„To je jednoduché,“ pomalu vysvětluje mnich, který se mi teď zdá mnohem starší než venku v bouřce přivolané Gabriellou. To jsem mu tipoval tak pětapadesát, zatímco teď bych se nedivil, kdyby mu bylo osmdesát.

 

 

 

„Jeho podvědomím,“ ukáže na mě a oba mi přitom zírají do očí, zatímco já se z rozpaků dívám všude jinde, jen ne na Gabriellu s mnichem, „jste unikli z kolektivního vědomí vytvářející realitu vašeho světa. A každé ze dveří této chodby vedou do jiné reality téže hry.“

 

 

 

„Jestli to tak opravdu je, kde jste se tu vzaly?“

 

 

 

„Stejným způsobem, modlitbou jsem se vzdálil realitě kolektivního vědomí hry, kterou jsem zrovna žil.“

 

 

 

„Chcete říct, že jsem v nějakém systému přepojování dat transformující individuální linky dat a informací do vesmírné sítě vědomí?“ vmísím se do zajímavé diskuze dotazem.

 

 

 

„Spíš do všudypřítomného nekonečného vědomí Boha, ve kterém individuality pořád dokola ve věčném návratu téhož žijí tentýž život v nejrůznějších variantách a alternativách.“

 

 

 

„Takže Božské vědomí je základní programovací jazyk, v němž my jsme individuálními kódy jednotlivých pořád dokola hraných charakterů hry?“ zeptám se mnicha, zatímco Gabriella zřejmě naštvaná, že jsem jí skočil do rozhovoru s mnichem, nebo znuděná, poodejde, až zmizí zahalení šerem.

 

 

 

„Boží mysl nelze popsat lidskými slovy, ale pokusím se“, skromně prohlásí mnich a po hlubokém nádechu vzletným přednesem řekne: „Oceán je nepřekonatelný, ale slova v zemích za ním jsou poháněna stejným řádem, jaký zanechal Bůh nám zde.“ „Lidská role ve věčném návratu téhož,“, pronese mnich úlevně jako žáček, jenž právě u zkoušení dorecitoval básničku, u níž si nebyl úplně jistý, zda ji umí dokonale zpaměti, „se vysvětluje mnohem snadněji. Tak třeba Bible říká:“ Co už jednou bylo, bude znovu, co jsme jednou udělali, uděláme znovu, protože pod sluncem neexistují nové věci, nýbrž jen a jen to, co už se mnohokrát stalo. A protože zde vše už jednou, dlouho před námi bylo, nikdo nemůže říct, hle, to je nové…“

 

 

 

 

Pokračování příběhu se dočtete na straně 749 v knize STIGMATA KARMY.