TVÁ CESTA

Stále víc mám pocit, že to, co žiju, má cesta rozhodně není, ale ta, která je, ještě na povrch nevyplula. Jak žít, abych na ni co nejdříve přišel?

Svůj směr … svou cestu najít dnes není snadné … často stačí povzpomínat na dobu našeho dětství … co jsme chtěli, jací jsme byli … a mimochodem, kdyby nepomohlo hloubání v naší minulosti, pak je tu osa od jižního k severnímu lunárnímu uzlu v našem horoskopu, která cestu ukazuje … nebo to chce dva roky prázdnin na pustém ostrově a tam si to bez cizích vlivů promyslet.

 

 

 

Jak ale poznat, že to, za čím se vydám, není jen chiméra, ale něco, co stojí za to žít? Jak poznat, že jdu po správné cestě a ne příkopem?

Jak poznat, co za to stojí … někdo to zkouší a na konci života ví, že těchto 10 269 cest správných nebylo … někdo se nechá slepě vést a na konci života neví, kde je a kdo je … správná cesta je jako největší nejistota vesmíru za odvahu a za minulou karmu.

 

 

A co člověk, který se už za ničím v tom životě vydávat nechce?

Člověk nikam nevydaný je stále v pohybu … kolem něj fičí rodinné a světové události, odcházejí roky, přibývá stáří, točí se dny a hvězdy … činy a kroky nejsou důležité … důležitá je mysl, dech a srdce … a ty se nikdy nezastaví bez ohledu na tvou vůli …

 

 

Jestli je cesta správná se pozná až na konci života? Nejsou nějaké mezizastávky?

Nemusí se to poznat ani na konci života, ale někdy se to může na mezizastávkách poznávat každý rok, to opravdu záleží na čase, osudu a zralosti karmy … pokud se někdo narodí pod vrcholem, vyleze na horu v 15ti a rozhlédne se kolem … jindy pět životů po sobě v údolí a lese nevidí vůbec nic, a bez tohoto rozhledu se dá správná cesta opravdu jen a jen vycítit … takovým vnitřním kompasem tažných ptáků.

 

 

A není správná cesta ta, kterou jsme sami prošli, ať je jakákoli?

A není správná cesta jakákoli, když projedu jednosměrkou v protisměru a zastaví mě kontrola?

 

 

 

Další Střípky z virtuální korespondence najdete v časopise POETRIE 905 Ideální pocit