STŘÍPKY V PRACHU PYRAMID

STŘÍPKY O NEZMĚŘITELNÉM

 

 

„Vědomí, že cesta, kterou jdu, je stejná jako cesta moudrých zasvěcenců a šťastných bytostí minulosti, mi dává sílu a odvah jít k vám.“ To jsem si opakoval v srpnu 1995, kdy jsem stopem z Avignonu putoval do Athén, aby mě zde loď převezla na výpadovku do Haify (Izraelský přístav) a já mohl pokračovat za naplněním francouzského zjevení o zasvěcující noci v egyptské pyramidě. Cesta je vznešená a překrásná; vede k pyramidám, v dimenzi, jež vede do nebe. Vím, že ten, kdo po ní den po dni o kousek postoupí, tak jako „stopař galaxií“, přiblíží se „odhalené Ísis“ v záři pravé skutečnosti pyramid.

 

 

Vše proběhlo nad očekávání. 28. srpna kolem čtvrté mě strážci pyramid zamkli v Menkaureho královské komnatě… (Úchvatný popis těchto dní naleznete v 18. knize Guru Járy, Casnova Sútra.)

 

 

Stále se nemohu vzpamatovat z přechodu zpět do hmotné reality Káhiry. Po nekonečné, časem i prostorem nezměřitelné noci v pyramidě nad Sfingou sedím ve stínu stromu na patníku rušné ulice. I zde je nesnesitelný žár. Mé tělo vychlazené 16 hodinami pod tisíci kamennými bloky (první hodinu v pyramidě bylo naopak dusné horko), rozpolcené pobyty ve dvou různých dimenzích, není schopno reagovat na výzvy praktického života. Už chápu, jak se cítí Luny ve 12. domě. Nesnesitelný smog, klaksony tisíců projíždějících aut hlavě přemýšlení neulehčují. Hrozí mi tři roky v egyptském vězení a já namísto akce omdlívám na krajnici.

 

 

„Všechny útrapy života tolerujeme v touze vyhnout se sobě. Ego (střední vědomí) udělá cokoliv, jen aby nebylo trvale překonáno vyššími stavy vědomí.“

 

 

Všechny duchovní texty, kurzy i semináře jsou tak dostupné; v mém dětství nic takového neexistovalo, víra byla nemoc nebo zločin, záleží, na koho jste narazili. Nyní jsou tajné nauky o Bohu, Absolutnu, Světlu stvoření, Šivovi se Šakti všude a přitom nikdy nebyly dál. Pod svícnem je tma. Poslední kniha je jediná, která se může stát cestou k nesmrtelnosti.

 

 

Nikdo sám nepozná tajemství těla („dole“), dálavy Vesmíru („nahoře“), jinak by bydlel u Boha – v Absolutnu, jiskra světla zpět ve Světle stvoření. Nikdo ale nepozná tajemství „dole a nahoře“. Se všemi nemůžete jít stejnými cestami naráz.

 

 

 

Černá ruka mi zatřese ramenem. „Hele jsi v pořádku?“ Navrací mě zpět do tohoto paralelního světa muž, který se později představí jako spisovatel z Nigeru.

 

 

„Jo jsem v pohodě, jen se mi trochu zamotala hlava.“ Spisovatel z Nigeru, s papíry v podpaží, si přisedl na patník a pochybovačným hlasem říká: „Opravdu, nevypadáš nejlépe. Co se Ti stalo?“ Zřejmě by si myslel, že mě přeskočilo úplně, kdybych mu vyprávěl, že poté, co průvodce s první ranní výpravou spokojených Italů vstoupil do nitra pyramidy a objevil tam mě, rozpomněl se, že jsem do pyramidy vstoupil včera, přerušil historický výklad o faraónech, nechal zmatené Italy v královské komnatě a utíkal ven, aby spustil poplach.

 

 

Jen jsem vystrčil hlavu z chodby ústící ven, draplo mě šestero rukou za tělo a batoh a byl jsem zatčen. „Za porušení nějakého zákona o památkách dostaneš tři roky,“ řvali na mě pořád dokola policisté, strážci pyramid i průvodci… Tři roky v egyptské base, to musí být pěkná drsňárna, ale bylo mi to jedno. Za to, čím jsem prošel, bych klidně dal život. Co je jedno z těl samsáry proti zasvěcení dimenzí Světla stvoření?

 

 

Pokračování tohoto příběhu se dočtete v knize TALENT SRDCE na straně 298.