ŠTĚSTÍ ANEB DOBRÁ KARMA

TANTRA VE VLAKOVÉM KUPÉ

Dříve jsem učil svou víru, že odvaha žít správný život bez strachů a zábran, překonávat pohodlí a jistoty komfortní zóny, je oceněna krásným osudem. Opravdu ale stačí jen odvaha následovat srdce bez ohledu na pohodlí, strachy a stereotypy, zavěsit svůj život nad propast nejistoty, aby nás osud odměnil? Dnes se domnívám, že k tomuto následování srdce, niterné autenticity sebe sama, potřebujete ještě štěstí neboli dobrou karmu. A určitě vím, že pokud to neuděláte, nikdy neoceníte skutečnou krásu individuální existence.

Vlak se blížil k hraničnímu přechodu v Tarvisiu. Seděl jsem v prázdném kupé jak srna na louce, kterou obkličují lovci, aby zamířili smrtící konec hlavně na příští trofej. Uvědomuju si, že pokud tam budu takhle odevzdaně čekat, nemám šanci ve své misi „zachraňte Klokana“ uspět. Jdu štěstíčku naproti a doufám v odměnu osudu. Zázrak přiletěl z Ameriky. Tři andělé obsadili celé kupé, které proměnily v dívčí noclehárnu. Vysoké zrzce z Manhattanu, blondýnce ze Severní Karolíny a brunetce z Montany vysvětluji svou novou situaci a misi zachránit kamaráda. Zaujal jsem.

„Schovej se mezi nás“, nabídnou mi. Ve chvíli ležím pod třemi dívkami, vlak zastavuje na hraničním přechodu. „Radši se svlečeme, to zabere“, navrhuje Manhattan, samozřejmě neprotestuji. „Dobrý nápad“, schvaluje zlepšovák Montana s Karolínou a za chvíli oblečený ležím pod černým, bílým a červeným spodním prádlem. Tělo na tělo mě zakrývá ve chvíli, kdy „spící“ dívky v temném kupé osloví pasová kontrola „Passaporti, per favore“ se světlem, které okamžitě zase zhasíná. Tma mění úřednický tón v hlase v žoviální flirt. Rakouští celníci baterkou osvítili těla a batohy dívek a o pár minut později: „Natürlich, Wien ist sehr schön. Danke schön. Grüss Gott“. Ještě chvíli ležím v bunkru krásných těl andělů Klokanovy spásy.

Když vlak opustil rakouské hraniční městečko, vylezl jsem a sledoval jasné hvězdy nad temnými obrysy hor. Dívky si něco šuškaly. Netrvalo to dlouho. Hvězdy pro mé oči zmizely v okamžiku, kdy jsem zaslechl zvuk zástrčky na dveřích kupé a kdy se přede mnou vynořilo šest ňader. Marně se snažím nedívat, hlava škube v rytmu tiku erekce. A když spadnou i troje kalhotky, zírám jak paní Lotová*. Situace absolutně jak ve snu a krásná těla dívek by k zírání stačila, ale jejich vyholené rozkroky jsou něco, co jsem ještě naživo neviděl. Za železnou oponou kalhotky ukrývaly bujné ochlupení, zatímco ve svobodném světě holou nahotu…

(*Lotova žena, dle Bible se proměnila v solný sloup, když se otočila, aby se podívala na zkázu Sodomy.)

***

Pokračování tantrického příběhu z vlakového kupé se dočtete v knize Stigmata Karmy na straně 382.

Knihu si můžete výhodně zakoupit také v Románovém balíčku.