SLOVNÍK DUŠE

 

Mira Bai

 

Princezna, tanečnice, básnířka, zpěvačka, žijící kolem roku 1500 v severní Indii. Byla však i bhakti jogínka milující Kršnu a její manžel, budoucí král jí dal ultimátum: „Buď já, nebo on (Kršna).“ Tak si sbalila svých „pět švestek“ a šla.

Přestože se jí příbuzní snažili otrávit zato, jak je zostudila, tančívala radostně ulicemi na různá poutní místa se slovy: „Manžel je jen slabá náhražka dokonalého. Dokonalá láska jen dává. Utrpení malé lásky je kvašení, zrání, příprava pro tuto dokonalou lásku.“

 

 

 

Šavaripa

 

U hory Vikrama žil se svou ženou velice tvrdý a drsný lovec Šavaripa, jehož jedinou vášní bylo zabíjení.

Aby vůbec dále žil, samotný Avalokitešvara ze soucitu zasáhl. Proměnil se rovněž v lovce a potkal (jako náhodou) Šavaripu.

„Kolik jelenů ulovíš jedním šípem?“, chtěl si Šavaripa cizince prozkoušet.

„Asi třista.“

„Ha, to bych rád viděl,“ uchechtl se Šavaripa.

„O.k. zítra ráno.“

Na pláni bylo pět set jelenů, dva lovci a jeden šíp. „Nemám zabít všech pět set?“

„Pro začátek stačí sto,“uchechtl se Šavaripa…

Šíp se vznesl a zabil sto jelenů.

„Pomůžeš mi jednoho odnést?“zeptal se bodhisatva šokovaného lovce.

Šavaripa však nedokázal hnout ani s jedním jelenem. Se zlomenou mužskou ješitností poprosil záhadného cizince, aby ho naučil takto lovit. Ten měl však podmínku – celý měsíc oba manželé nesmí jíst maso a musí v meditaci posílat soucit všem bytostem.

Po měsíci pochopili zlo svého životního stylu, studovali duchovno a Šavaripa dalších 12 let meditoval v horách a dosáhl nižší nirvány. Nižší proto, aby mohl pomáhat podlým lidem, jakým byl kdysi i on sám.

Nakonec putoval a učil lidi, že i nízké lidské záležitosti (jako hazard, žranice, lov, hádky či těžká práce apod.) mohou být proměněny v nejhlubší duchovní stavy.

„V meditacích jsem nás viděl, jak se smažíme v osmi peklech, a udělal bych cokoli, abych se tomu vyhnul.“

 

 

Padmasambhava

 

Fenomén, legenda, „polobůh“ známý rovněž jako Guru Rinpočhe. Zakladatel prvního kláštera (Samja), první známé tibetské školy (Nigmapa), to vše kolem roku 780 v Tibetu. Byl vášnivým tantrikem a mágem, věštcem, krotitelem duchů a znalcem bonu (šamanistická víra v Tibetu).

„Hledáte smysl a krásu všude jinde, a to jediné živé je v nás… Smrt neoklameme. Jako dohořelá svíce zmizíme na jinou pouť.“

      

 

 

Ješe Cchogjal

 

Král ji daroval Padmasambhavovi při svém duchovním zasvěcení. Proslavila se jako ta, co zachytila učení svého partnera a učitele v zápiscích a také jako žena, která dosáhla Nirvány.

Především ovládala umění přetváření negativního v pozitivní, úmyslně vyhledávala zážitky, které lidé považují za neštěstí a kochala se v nich i v bolesti. Krotila tak démony utrpení. Učitel ji předal k tomuto umění metamorfózy zla v dobro nauku a nástroj Phurbu (Železný klín – meč).

“Každý pór těla jest vesmírem a v každém vesmíru je miliarda světů, jako ten náš.“ 

 

 

 

Thangton Gjalpo

 

Věhlasný učitel, bavič a objevitel textů (termy Staré školy Ningmapa) „poloboha“ Padmasambhavy.

Ukryl je pro dobu, kdy lidé uzrají a budou je chápat. Žil přes sto let a to kolem roku 1500. Zůstal po něm slavný text o Avalokitešvárovi a Škola řetězových mostů.

„Slyšíš-li něco, co tě zraňuje, ničí, rozlaďuje, představ si, že ta „zlá“ slova jsou jen neexistující zvuky ozvěny. Pokud tě i přesto zraní, zasáhli jen tvé dřívější skutky.“

 

 

 

Atiša

 

Byl vážený univerzitní  profesor, biskup – patriarcha buddhismu, pocházející  z Bengálska. Změnil tibetské dějiny, zavedl celibát mnichům (kolem roku 1000 byly v Evropě milenky a manželky knězů stále běžné) a povýšil učitelovo nad vážnost svatých textů (a předešel tak dogmatu inkvizice). Z jeho učení velmi čerpal později řád gelugpa, ze které pochází všichni dalajlámové.

„Nirvána je ze soucitu. Srdce dokáže ten zázrak. Začněte být soucitní. Vdechujte to špatné, co vidíte kolem sebe, pak zadržte dech a proměňte vdechnuté ve svém srdci… rozpusťte jako cukr ve vodě to špatné v srdci a vydechněte světlo, radost, lásku. Srdce je lampa cesty k probuzení.“     

 

 

Phadampa Sanggjam a Mačig Lobdonma

 

Phadampa byl poutník z jižní Indie, v časech Milarepy podnikl pět poutí do Tibetu a především zásluhou jeho studentky Mačig je jeho tantrické učení součástí tibetských duchovních škol. Především školy Kagupa.

„Životní úzkosti, ale i další jevy života jsou jen bubliny na vodě. Přicházejí a prosakují jako výrobky našich nekontrolovatelných myšlenek… nesužuj se, skutečně v životě není nic, co by šlo získat a taky nic, co by šlo ztratit.“  

 

 

 

Ukázky textu jsou z časopisu Poetrie Ideální pocit.