skip to Main Content
+420 773 679 374 info@nirvanatree.cz O nás Doprava Tabulka velikostí

PRÁVO BÝT SÁM SEBOU

PRÁVO BÝT SÁM SEBOU

SVOBODA BÝT BLÁZNEM

 

Poutník putuje, protože si chce neustále připomínat, že svět už nikdy nebude jako dřív a Blázen po svém projevuje tutéž realitu, že svět už nikdy nebude stejný jako včera. Blázen – Poutník je nejsvobodnější a nejautentičtější částí vaší bytosti, která je zde, aby neustále narážela na kulturní vzorce, jež do vás během života byly vloženy, aby vaši svobodu svázaly, abyste se stali ochočeným členem davu. Dospělí pak zakouší autentickou svobodu jen ve chvílích, kdy se promění v Blázna.  

 

 

Svobodu bláznů krásně popsal Jaroslav Hašek v románu o Švejkovi: „Člověk v blázinci má takovou svobodu, o které se ani anarchistům nezdálo. Člověk tam může lézt nahej po podlaze, vejt jako šakal, zuřit a kousat…“ chvalořečil svobodu bláznů Švejk a pokračoval s tím, že v blázinci se člověk může vydávat i za pánaboha nebo za panenku Marii. Všichni si můžou mluvit, co chtějí a co jim slina přinese na jazyk. V blázinci se žije jako v ráji, můžete tam hulákat, metat kozelce nebo sedět celý den na bobku – nikdo vám neřekne „přestaňte, to se nesluší nebo nesmí.“

 

 

Nativismus věří, že novorozenec má od počátku schopnost vnímat svět kolem sebe a vstřebávat ho pro svoje nitro, tedy že jsme se se schopností vnímat tak, jak vnímáme v dospělosti, už narodili. Empiristé tento nativismus popírají. (Jaký mají k tomuto tématu názor, se dočtete v knize Astrální Arkána na straně 28.)

 

 

Já osobně stojím mezi nativismem a empirismem. Člověk si přináší určité vrozené předpoklady vývoje svého vlastního vnímání světa, které jsou měněny během výchovy. To znamená, že stejně jako lidé věřící na inkarnaci a filozofové jako Kant, Descartes, věřím, že nám naše vlastnosti byly vrozeny. A stejně jako Platón věřím, že si své ideje, sebeurčení, názory a hodnocení přinášíme už v okamžiku narození.  Zároveň si uvědomuji zásadnost jejich formování a přeprogramovávání během výchovy, jež směřuje k utváření člověka k obrazům druhých ( rodina, vlast, společnost, kultura…).

 

 

Jestli je tato proměna dobrá nebo zlá, je zřejmě individuální případ od případu. Avšak pro kartu Blázen je to vždy negativní proces, protože dítě, než vyroste, ztratí kontakt samo se sebou, se svou autenticitou s odpovědí na otázku: „Kdo jsem já“? Což může být zásadní problém, protože po tomto ztracení se je velmi pravděpodobné, že prožije cizí život podle programů mu vštípených a nikoliv vrozených.

 

 

Tací ztracenci pak i přes úspěšný život, který na první pohled žijí, chodí na konzultace a shodně říkají: „Život, který žiji, sleduji zvenčí s pocitem, že to vůbec není můj život.“ Nejhůře ze všech ztracenců sebe sama trpí lidé, kteří nežijí karmu, jež navazuje na jejich minulé životy. Jsou jako pianista, který se připravoval na galakoncert, ale namísto u piana se ocitl v matematickém testu nebo v kovářské dílně.

 

 

Velmi trpí také lidé, kteří splňují Menciovu, Rousseauovu či Tolstého tezi o tom, že člověk se rodí dobrý a kazí jej až výchova, kultura, zkušenosti, zklamání. Poblázněná loutka odevzdané individuality, autenticity, vlastní vůle byla problémem vždy. Vydobýt si právo být sám sebou, přestat být poblázněnou loutkou je dnes o to těžší, že si ani neuvědomujeme, že jsme taháni za nitky, že žijeme něco, co do nás bylo naimplantováno zvenčí.

 

 

Jednou z vlastností, jež se přisuzuje guně tamas, je otrocké následování stereotypů, programů a pokynů druhých. Nietzsche radil vzdorovat obrovskou silou, kterou člověk disponuje, a to silou vůle a silou myšlenky. Tím jsme u tématu prolnutí tzv. „mentálního těla“, tedy myšlenky, a tzv. „astrálního těla“, tedy vůle ovládnout emoce. A umění realizovat navzdory vnějšímu nečasu a vnitřním výmluvám a pochybnostem myšlenku do prožitku, činu těla hmotného. Tomuto často brání nejenom cizí programy (Mantry Myšlenek) v nás, ale také zaběhané, tedy tamasické stereotypy. Jež lze shrnout pod pojem návyk.

 

 

Nejznámějším expertem na návyk je psycholog Pavlov. Jeho zvonění těsně předtím, než psi dostali žrát, vedlo k tomu, že psům kapaly sliny, i když šlo jen o zazvonění bez jídla. Pokud je náš návyk stejně silně zažitý, vykonáváme jej automaticky v módu nižšího vědomí manas – mám chuť a bezmyšlenkovitě nahmatám pochoutku, aniž bych spustil zrak z televizní obrazovky. Stejně jako u talentů existují dva základní typy vasán (návyků, programů, Manter Myšlenek). A to nativistické – vrozené a empirické – vštípené během výchovy a života.

 

 

 

Že vás toto inspirativní téma zaujalo? Tak to je skvělé…

Jeho pokračování a další souvislosti naleznete v knize Astrální Arkána na straně 38-39.  

 

                  

Komentáře

This Post Has 0 Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top

Při nákupu nad 1 000 Kč kniha Casanova sútra ZDARMA