POPRVÉ NAKRÁTKO POUTNÍKEM I POUSTEVNÍKEM

JAK POSÍLIT DUCHA?

Když jsem se chtěl nejprve trochu teoreticky zorientovat v tom, co obnáší poustevničení nebo putování, zjistil jsem velmi brzy, že nejlepší je zkusit obojí naostro. Přesto však trocha té mentální přípravy neuškodí, zvláště pak pokud jste takové ty přemýšlivé typy putujících poustevníků. Zjistil jsem v knihách, že na poutě i poustevny se lidé dříve vydávali jednoduše řečeno v momentech, když cítili, že jejich duch potřebuje zesílit.

Podobně si dnes adrenalinoví nadšenci zesilují pocit svého přítomného bytí extrémně intenzivní koncentrací, která je nezbytná k úspěšnému zvládnutí horolezecké výzvy, seskoku na laně nebo jízdy na surfu. Na duchovní pouť či do poustevnického ústraní se člověk zpravidla dnes vydává i tehdy, když začíná tušit, že jeho život se nemusí točit jenom kolem práce, vztahů a nekončícího komentování společenských a sportovních událostí všeho druhu.

Putování je většině lidem asi bližší než poustevničení, neboť mají dojem, že „něco se děje a mají více zážitků.“ Na pouť se dnes člověk vydává i proto, aby se vědomě rozloučil se svou osobní minulostí a následoval intuici svého Srdce. Může se třeba pokusit, ponoukán láskou ke svému božskému původu, směřovat svou nadcházející osudovou cestu k putování do Říma, jež se dříve nazývalo cesta kříže a uzdravení, k putování do Jeruzaléma, cestě zázraků anebo k cestě moci na hrob apoštola Jakuba do galicijského Santiaga de Compostely – doslova Jakubova hvězdného pole (míněna je Mléčná dráha).

Pro putující jogíny a hinduisty se nabízí mnohá svatá místa v Indii: Gangotri u pramenů svaté řeky Gangy, dále po směru toku Rišikéš, Haridvár, Váranásí. Na jihu v Tamilnádu poblíž města Tiruvanamalai je kouzelná Šivova ohnivá hora Arunáčala, na jejímž úpatí prodléval dlouhé měsíce v samádhi Šrí Ramana Maharši,a o níž se říká, že je duchovním Srdcem planety. Mám velké štěstí, když mnohé z těchto míst mohu díky Guru Járovi navštívit a poznat skutečnou povahu duchovní poutě nebo zakusit také pocity osamoceného poustevníka, hledajícího přátelskou společnost a nevšední prožitky pouze skrze své obnažené nitro.

Guru Jára o poutnících a poustevnících píše:

„Poustevníci jsou vyzrálí lidé. Dokáží ztišit svou mysl, pocity i tělo, aniž by k tomu potřebovali plýtvat energií za putováním či jinými vnějšími podněty. Ba naopak. Jsou již tak produchovnělí, že je to vše ruší. Pak mají volbu poustevny nebo kláštera. Volba druhá je plná lidí a společenských řádů, a tudíž mnohé ruší. Ta volba první nemá střechu nad hlavou a pohodlí. Přesto příslušníci všech náboženství, ti pokročilí, odcházeli blíže k Bohu. Pravdě, Nirváně.“ (…)

„Lidé putují, aby zaměstnali tělo, mysl, pocity a nechali místo vnitřní podstatě. Proto mají lidé rádi výlety (nebo neradi), ty krátké, dlouhé i televizní. Jen když něco na chvíli zaujme naši pozornost a uvězněná vnitřní podstata vyplave ze dna více na povrch. Dá nám svou sílu, aby náš hmotný svět měl pohon. Moudří lidé putují za svatými, tichými, krásu a mír dávajícími místy. Pak je putování modlitba i meditace. Zvláště prospěšné pro mladé, nevybouřené životy.“

Ukázka je z knihy Evangelium Guru Járy podle Pavla.