Skip to content
+420 773 679 374 info@nirvanatree.cz O nás Doprava Tabulka velikostí

POHLEDNICE Z MINULOSTI aneb DIALOG MISTRA S ŽÁKY…

ZDOKONALIT SVĚT

 

Přemýšlím, zda vzhledem k událostem poslední doby (násilí, lhostejnost, bolest kolem… ) změnit či zintenzivnit chování či jednání? Může jedinec udělat něco jiného pro svět, než pracovat na sobě?

 

 

Co může jedinec udělat pro svět? Může se nechat naverbovat do armády a padnout za něco nebo může uklidit v lese za humny, doma umýt nádobí… nedokáži rozhodnout, co z toho víc prospěje světu… mě učili, že nejvíc pomůžeme, když ovládneme vlastní slabosti.    

 

Momentální politická situace je právě taková, jaké máš myšlenky a emoce… Připomínám příběh o muži, který sázel stromy. Ten pán nevěděl, že byla 1. a 2. světová válka, přestože žil ve Francii a tiše osazoval pustinu stromy… naplnil vlastní cestu.

 

PŘENOS

Jak přenést duchovní stavy na blízkou osobu?

 

Nejlépe tichým přáním a dlouhodobým vzorem. Pokud o to blízká osoba nestojí, je jakýkoliv jiný způsob přenosu na hranici s magií.

 

 

OČISTA

Jak se prosím vyrovnat s tím, co vyplavuje nitro člověka?

 

Jak? Asi nasadit očistné techniky… tekoucí vodu, studené sprchy, plavání, pak není špatná zvýšená fyzická aktivita, bylinky a tak dále… je to dost individuální záležitost. 

 

ON THE ROAD

Život Milarepy cítím jako něco z nitra, moc mě motivuje k cestě k věčnosti. Je něčeho takového možné dosáhnout i v dnešní době?

 

Možné je dnes dosáhnout čehokoli, za čím se lidská bytost vydá… ale život Milarepy tu už byl… co takhle naplnit život, který tu ještě nikdy nikdo nežil… tvůj život!

 

 

ON THE ROAD II

Mně by zajímalo v souvislosti s Milarepou, jestli lze jít opravdovou duchovní cestou i bez života v jeskyních či bezdomoví?

 

Opravdu duchovní cesta je každý lidský nádech… opilcův, boháčův, modelky i hospodyně… jeskyně, kláštery bezdomoví poutníkům jen pomáhá vytáhnout hlavu z písku, kam ji zabořila část rozumu a ego, aby mohlo tvrdit, že duchovní cestu nevidí = důkaz, že neexistuje.

 

 

Stále víc mám pocit, že to, co žiju, moje cesta rozhodně není. Ale ta, která je, ještě na povrch nevyplula. Jak zatím žít, abych na ni co nejdříve přišel?

 

Svůj směr… svou cestu najít, není dnes snadné… ale často stačí povzpomínat na dobu našeho dětství… co jsme chtěli, jací jsme byli… a mimochodem, kdyby nepomohlo hloubání v naší minulosti, pak je tu osa od jižního k severnímu lunárnímu uzlu v našem horoskopu, která cestu ukazuje… a nebo to chce dva roka prázdnin na pustém ostrově a tam si to bez cizích vlivů promyslet.   

 

ŠAMAN V NÁS

Jaký je rozdíl mezi šamanským přístupem k duchovnu a třeba východními způsoby? A je šamanský přístup aktivnější nebo v něčem pro určité situace či podmínky výhodnější?

 

Šamanský přístup bezpodmínečně potřebuje neviditelné světy a bytosti a práce spočívá ve zvládnutí kontaktu s těmito… a protože slovo šaman pochází z území, které sousedí s Burjatskými – tibetskými kláštery, jedná se také o východní techniku.      

 

A je třeba šamanský přístup aktivnější nebo v něčem pro určité situace či podmínky výhodnější?

 

Pokud má někdo blízko k přírodě (nejlépe, když v ní žije) a je přírodní typ, pak to pro něj může být výborná cesta. Stejně jako pro abstinující narkomany (mají mnoho zkušeností, i když s negativními duchovními světy, na které jsou drogy napojeny, a příliš daleko k čisté mysli). Rovněž pro lidi silně reagující na bubny a dynamickou hudbu a pro transovní (rychle rozum vypínající) lidi nebo naopak pro velmi rozumové sebekontrolory.

 

 

Ovšem tzv. „městští šamani“ – to je často cesta do lidského pekla… i když nevylučuji, že přes peklo nelze dojít do ráje. Problém tkví ve skutečnosti, že město je odjakživa přehuštěno negativními a polopozitivními emocemi, činy a touhami v nakumulované podobě davu. A pokud se v takovém energetickém prostředí někdo otevře násilným způsobem – což většina šamanských technik je – tak je vhozen do té kalné vody bez možnosti to ovlivnit.

NOVÉ ZAČÁTKY

 

Měl by se člověk snažit před novým začátkem, třeba jako křest, zasvěcení nebo přestěhování „pohřbít“ ze své minulosti úplně vše?

 

To snad ani nejde pohřbít vše… ale právě proto, že to nejde, by to člověk MĚL udělat… pár dní si představovat, že se stává novým člověkem… až se vše vrátí do starých – stereotypních – kolejí, něco se přece jen změní. Aspoň kousíček nás.  

 

 

Je lepší zbavovat se závaží postupně nebo zavřít oči a „skočit“?

 

Záleží, čeho se zbavovat, kam skákat a proč zavírat oči… ve většině případů je vhodnější pomalý postup, ale pravidelný, houževnatý. Píše o tom už Muldorf, že i od špatného XY se musí odvykat postupně, protože naše existence je na TO zvyklá.

 

 

Zdroj: Poetrie Ideální pocit – průvodce pro duchovní růst, poznání a cestování (2003)

 

Úryvky z příspěvku:  Střípky z virtuální korespondence Guru Járy   

 

0 komentářů k zobrazení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top