LETNÍ SPECIÁL VIII.

HLAS JE TICHO, ANEB NASLOUCHÁNÍ PROSTORU

Následující meditační cvičení se provádí vsedě, v jakékoliv pohodlné poloze. Zavřete oči, uvolněte se, soustřeďte se na místa, kde se tělo stýká s podložkou, pak rozšiřte vnímání na všechny zvuky kolem, vzdálené i blízké – jenom je poslouchejte, nijak si je nevykládejte, pokuste se slyšet jen vzdálenost a prostor. Toto cvičení není ani tak meditace, jako spíše úvod do meditace, ale už samo o sobě působí na „snové tělo“, jak říkají šamani. Zvuky, které si nijak nevykládáme, přestávají být izolované, začínají navzájem splývat. Už za nimi nejsou jednotlivé věci, jen jediný prostor, který vnímáme skrze zvuk.

Jestliže se pozorností nedokážeme odtrhnout od „výkladu zvuků“, pomůže jako vždy soustředění na dech. Při nádechu do sebe vdechujeme vnější prostor a všechno vnější se stává vnitřním. Při výdechu to prochází skrze vás a uhasíná. Přeneste vnímání zvuků na to, co dělají s vaším vědomím, v co se mění ve vašem nitru. Jestliže vás nějaký vnější zvuk vytrhne z vnitřního mlčení, dovolte mu, aby do vás vstoupil úplně. Jenom se na něj dívejte, pozorujte, jak se ve vašem nitru rozplývá.

Podobá se to potírání různých pocitů, které na nás v meditaci dorážejí. Nováčci často nevědí, co mají dělat, když je třeba začne svrbět nos. Mají trpět nebo se mají raději podrbat? A čím více se uvolníte a vnitřně ztišíte – tím jsou takové rušivé vjemy silnější. Zkušený meditátor z nich prostě učiní předmět meditace a ony pak zmizí. Toltéčtí šamani by namísto „dělání“ vnitřního ticha navrhli spíš „nedělání“. Tak se také naučíte meditativně vnímat jakoukoli hudbu a uvidíte rozdíl, jak různá hudba ve vás různě „mizí“. Začnete jinak vnímat i svět kolem sebe.

Po určité zkušenosti už budete schopni meditovat i při zapnuté televizi, když se zrovna vysílají reklamy. Hlasy budou uvnitř vás mizet jako v obrovském prostoru, budou se různě měnit – třeba na barvy. Jen se dívejte, jak mizí…

Když si tento druh pozornosti udržíte, stane se ze cvičení plnohodnotná, velmi účinná meditace. Ale i ve zkrácené variantě – jako úvod do jakékoli další meditace, je to nutná podmínka, která se často nedodržuje, a to velmi zužuje možnosti meditujícího. Proto někteří instruktoři meditace tvrdí, že člověk nemá mít doma třeba žádné zvíře, protože to chtě nechtě přitahuje naši pozornost, i když třeba zrovna nic nedělá. A co pak s mantrou ve vašem vnitřním tichu, když se vám stane, jako jednomu meditátorovi, že papoušek vám nad hlavou zničehonic zavřeští:“ KRRRIZE RRREALITY, KRRRIZE RRREALITY!“

Uvedený text byl zveřejněn v Poetrii STIGMATA KARMY v roce 2002