LETNÍ SPECIÁL II.

DOTEKY NEPOMÍJIVÉHO

 

Celý život se uskutečňuje proto, abychom se posunuli správnou cestou někam dopředu. Žijeme v době, kdy se dá těžko rozpoznat vlastní smysl života. Společnost nás už od mala začíná formovat, učí nás číst, psát, počítat, a přitom nám nějak ušlape ten kvítek. Ve stáří pak nacházíme jen výhonek.

 

 

Pak žijeme v době, kdy se mladí lidé potloukají po sídlištích a zatloukají čas. Lidé si projektují svůj život do toho, co vidí kolem, a dělají něco jiného než chtěli. Nemůžou to najít nikde, ani v televizi.

 

 

Celý život je dělaný pro duši. Zásada je jedna – člověk, který ještě neměl dítě, tak by si měl představovat, že se mu narodilo a chovat se k sobě jako k němu – shovívavě a laskavě. A ti, co měli dítě, by si měli představovat ideálního partnera a chovat se k sobě jako k němu.

 

 

Život je tak krátký, že bych každému doporučoval se rozmazlovat, ale pro svůj růst, nemělo by to přejít v jeho rozklad. Jenom ten člověk, který se má rád, má vnitřní klid a přitom dokáže být na sebe přísný, protože ví, že to v konečném důsledku je pro něho dobré.

 

 

PRAVIDLA ŽIVOTA

 

Pravidla života si určujeme sami – vlastní osud dal každému jeho vlastní mantinely. Voják si omluví zabíjení spravedlivou válkou, politik si omluví machinace povolujícími zákony, kněz si omluví inkviziční vraždy slovy: „ To už je dávno“, papež se omluví židům za mlčení při plynových komorách, žena si omluví nevěru alkoholismem manžela…

 

Dej si však pozor; všechny tyto logické omluvy činů platí jen v bažinách tohoto světa. Jakmile vstoupíš na vor stlučený z víry, pokory a lásky, na vor, který tě ponese mezi zasvěcence, budou platit jiné… nahé … skutky.

 

Zasvěcení má přípravné zkoušky. Jejich zvládnutí se odehrává v první reakci. V myšlence, v pocitu, který ukrýváš… platí ten první. Někdo požádá o pomoc, ty se lekneš, pak pomůžeš. Platí ale Tvůj úlek.

 

Jaký je rozdíl mezi osvícením a zasvěcením?

 

Osvícení je od síly mocnější Ráje i Bohů. Osvícení přináší Stvořitel jako milost zhůry.

 

Zasvěcení je od vyšších bytostí. Adept – neofyt – mistr – velmistr – velekněz… předají vám brýle, kterými uvidíte to, v co dnes ani nevěříte.

 

 

A co zatracení a zkamenění?

 

Zatracení je připraveno od všech těch verbířů duše. Láska a víra tvoří substanci, která dělá bytost lepšími. Pokud vás někdo o tuto substanci připraví, padáte dolů.

 

Zkamenění se podobá spánku. Pojďte se probudit. Stereotyp. Všední nudný den. Nehas, co tě nepálí. Hlavně nevyčuhovat… Pokud se u toho máte dobře, jistě projídáte dobré skutky v minulých časech.

 

 

ROLE PRO TEBE

 

Není šťastnějšího člověka než toho, co má víru. Každý v něco věří. Co je to za život, když nemáte v co věřit? My si myslíme, že je to něco malomyslného se modlit. Kdyby se lidé naučili modlit, tak už nic jiného nepotřebují. Je pak jedno, co se děje ve vašem životě, je tam Bůh, a to vám dává radost ze života.

 

 

Súfijec řekl to, co Ježíš – Já jsem cesta, já jsem on. Oni ho pak za to zabíjeli, krájeli a házeli po něm kamení. On je prosil, ať se může ještě modlit: „Bože, já vím, že jsi to ty. Já tě poznal, protože jsem tě poznal v sobě.“ Dnes vás nebude nikdo krájet pro vaši víru, ale bude vás likvidovat cynickým jazykem.

 

 

Doporučuji vám věřit v nějakého Boha, v nějaký princip a odevzdat se, jinak budete příliš zahleděni do sebe nebo osamoceni. Patří k tomu i pokání. Cokoliv se v životě udělá, může nalézt odpuštění.

 

 

 

Výše uvedené texty jsou z již dávno vyprodané Poetrie MEDICINMAN NIRVÁNY (rok vydání 2002).