KREDITNÍ KARTA OSUDU

SPADLA KLEC

 

„Tak ty věříš, že se dá něčí osud zamknout do visacího zámku?“ ptá se mladý Francouz Geremi, který se připletl do party, které tady říkají „plastici“, a která si v luxusním resortu užívala, který platily cizí nebo falešné karty. Ale pak udělali velkou chybu, když tytéž karty použili v jiném pětihvězdičkovém hotelu. Spadla klec. A poté, co vyšlo najevo, že nepomůže ani uhrazení škod, že žádná dohoda nebude, sympatický Geremi se zlomil a upadl do těžké deprese. Toto je po mnoha týdnech poprvé, co mluví.

 

„ V Paříži máme most, na který milenci věší visací zámky jako symbol nerozlučitelné lásky, pouta, a stvrzují to vhozením klíče do řeky.“

 

„ Hmm, podle toho, co o tom vím od čarodějky, se nejspíš osud toho z milenců, který to má (karmicky) lepší, zamkne a vyživuje toho s horším osudem, dokud kletbu někdo nezlomí.“

 

„Brrrr… I když se rozejdou?“

 

„Jasně, to, že s tebou není tělo toho člověka nebo jeho pocity, s tím nesouvisí. Vúdú šaman potom, co zamknul můj dobrý osud do své hole, mě už fyzicky nepotřeboval…“

 

Přemýšlím, že se jedná o stejný princip, jakým fungují vasány (háčky a trny) z našich sexuálních spojení. Zajímá mě, jak šaman uloupenou dobrou karmu používal.

 

„Co z toho vúdú šaman konkrétně má?“

 

„Ha, hodně. Může s dobrým osudem, který ukradne, třeba chránit své klienty, sebe, svou rodinu a přátele před tragédiemi a neúspěchy jejich vlastních špatných osudů.“

 

Indičtí swámiové, kteří za mne vedli tradiční pětihodinovou pudžu s ohněm, mantrami a rituály, zmiňovali, že mé současné trable jsou z toho, že jsem v nadšení z pomáhání lidem svou dobrou karmu rozdal věřícím, studentům a příznivcům, aby je chránila před jejich špatnou karmou, v takovém rozsahu, že za ně teď musím nést bolest jejich špatné karmy, hříchů, které jsem na sebe přijal.

 

Tak se ptám Nigela, zda vúdú zamykání osudu má i pozitivní užití. Nejdřív vůbec nerozumí, tak moc je dotaz na hlavu postavený. Tak jej opakuji jinými slovy.

 

„Kdyby tady Fyzikovi vúdú šaman zamknul jeho zoufale špatný osud do zámku na své holi, co by se stalo?“

 

„A proč by to dělal?“ zeptal se zadumaně Nigel sledující na druhé straně dvora, s nejlehčí činkou posilujícího Fyzika.

 

„Aby mu pomohl?“

 

„Kdyby mu chtěl pomoct, tak by mu dal dobrý osud, ze životů lidí, které drží pod zámkem.“

 

„OK, to chápu, ale teoreticky je možné, že tak jako jde zamknout něčí dobrý osud, tak stejně tak jde dostat pod zámek osud špatný…?“

 

Geremi se žhavě nakloní k Nigelovi.

 

„Tak řekni, šlo by to?“

 

Na tváři pohledného mladíka, který evidentně, až do pádu jeho party, kdy narazil na gilotinu zákona, zažíval od lidí a života jen přízeň a lásku, bylo zřejmé, že nemá většího snu, než zamknout tuto noční můru do Pandořiny skříňky, do třinácté komnaty, nebo do visacího zámku nějakého afrického kouzelníka.

 

„Já fakt nevím, myslím, že by se žádný vúdú šaman neobtěžoval tím, že by na sebe přivazoval něčí špatný osud…“

 

„Ale teoreticky to možné je?“ dotíráme dál na Nigela.

 

Když Nigel viděl Geremiho zoufale upřený pohled, uvědomil si důležitost své odpovědi a rezignovaně máchnul rukama.

 

„Pravděpodobně jo. Když jde uvěznit dobrý osud, proč by nešlo zamknout osud špatný.“

 

„A nemohl bys někomu zavolat do Afriky a zeptat se?“ naléhal povzbuzený Geremi.

 

„To fakt nemůžu. Po tom rituálu Osvobození u čarodějky se můj život rozletěl tak, jak měl, a fakt nechci riskovat, že skončí, stačí, že tvrdnu tady. Čarodějka mi zdůrazňovala, že jednou zamčený dobrý osud je náchylný k ukradení a mám nějaká pravidla, co musím dodržovat.

 

A ze všech pravidel to nejdůležitější je vyvarovat se jakýchkoliv kontaktů s vúdú.

 

Geremi se opět zatáhl do své deprese a za chvíli, ani nevím kdy a jak, zmizel…

 

Autentické zážitky z tropické basy najdete v knize METAFYZICKÉ MŘÍŽE, kapitola Kreditní karta osudu.