JEN TY MĚNÍŠ ZÍTŘEK

POSVÁTNÉ SYMBOLY

„Všechno kolem nás je obklopeno posvátným kruhem. Je to kruh našeho obzoru a osahuje všechno, s čím se setkáváme, tantrici jej znázorňují jako jantru. Tibeťané jako mandalu, indiánští šamani mu říkají „kruh síly“. Šaman hraje hru s vědomím, hru uvědomění. Ví, že existuje oceán vědomí, které je univerzální, i když my jej vnímáme ze svých vlastních břehů a dáváme věcem a událostem význam skrze nás, tím, jak jej pozorujeme, tím, co si myslíme, že znamenají. Šaman žije jednou nohou v tomto světě, na břehu lidského vnímání a druhou nohou ve vodě, v oceánu univerzálního vědomí, ve světě ducha.“ Řekla Míla Hypatia na Letní klášterní škole Guru Járy.

Když jsem v srpnu 1995 zůstal uvnitř Menkauerovi (Mykerínovi) pyramidy sám, první věc, co jsem před celonočním zasvěcovacím rituálem udělal, bylo nakreslení ochranného magického kruhu. Měl mne nejen ochránit před „astrálními“ bytostmi, které Paul Brunton, Napoleon a další popsali ve svých dojmech z noci v pyramidě.

Takto uvnitř kruhu jsem byl připraven na otevření dimenzí a sfér, jež během noci rozehrály Einsteinovy rovnice v lejzršou rychlostí světla. Mezi studenty, které jsem o čtyři roky později vzal na Velkou pouť do Egypta, abych jim zprostředkoval podobné vibrace a seznámil je se strážci pyramid, kteří mě ráno po zasvěcení uvnitř pyramidy zatkli, byla má dlouholetá studentka Daiana, jež se toho roku stala po mystickém zážitku v pyramidě za Sfingou (Chefrenova pyramida) Poutnicí roku.

Diana navázala na téma šamanů původních obyvatel Ameriky během letní klášterní školy Guru Járy takto:

„Umění čaroděje je uměním proměny. Všichni toto umění nosíme v sobě. Někdo hodně hluboko, zasunuté pod prachem tisíců let, jiný na dosah ruky. Co se děje, když čaroděj prožívá proměnu v havrana a létá? Cítí, že letí, cítí se havranem a svět vidí a prožívá jako havran. Dokázal opustit břeh zažité individuality, zanechal na něm významy, jež dával věcem i událostem, a vstoupil do vody oceánu světa ducha, kde byl schopen změnit své vnímání natolik, že se naprosto ztotožnilo s vnímáním havrana.

Na klášterní škole v Tatrách jsme se s Guru Járou takto proměňovali ve vlky a orly, kteří dodnes v těchto malebných horách žijí a nad námi se přitom tyčil úplněk a zasněžené svahy hory Havran. Smyslem prožitku, proměny, které zde dříve či později dosáhl každý, bylo realizování skutečnosti, že každý může být tím, čím se rozhodne být, havranem, orlem, vlkem. Ale také třeba pianistkou, malířem, podnikatelem…

Důležité je opustit břeh dosavadního vnímání sebe a světa a překonat zábrany programů a Manter Myšlenek, které nás nutí vidět realitu světa a sebe sama jistým způsobem, na který jsme uvyklí. Dokážete-li to, pak změníte zítřek, ale udělat to můžete jen vy, nikdo jiný za vás z kruhu vědomí individuálna do oceánu vědomí universa vkročit nemůže.“

Pokračování tohoto inspirujícího textu se dočtete v knize Astrální arkána na straně 252.