Jako starý Tibet aneb O festišnech

V Himalájích je nádherná zima. Sníh je bílý. Vzduch bezbarvý a život je přírodně jednoduchý. Om namo, člověk ráno vstane, nadojí mléko od „du“, krávy jaka. Nima – pondělí je ten můj nejkrásnější den, sluníčko po soumraku střídá měsíční třpyt štítů.
Tak takhle to bylo za časů, v nichž Paul Brunton psal a žil knihu Poustevníkem v Himálajích.

Dnes je vše jinak a tibetské duchovno zvané lamaismus naleznete v horké jižní Indii.
Kdo necestuje a chce vidět, jak to vypadá, ať zhlédne film Pohár od Khyentse Norbua.
Poté, co 14. Dalajláma, 16. Karmapa a další rinpočheové (vědomá inkarnace), lámové a běžní Tibeťané prchli před Maovými vojsky do Indie, byly zde mezi Mysore a Mangalore vystavěny obrovské buddhistické kláštery, repliky slavných tibetských klášterů (např. Gompa Seza).

Paní, která z Tibetu odešla teprve před 10 lety, rozdíl komentuje takto:
„Čím se náš život v Indii odlišuje od toho v Tibetu?
V Tibetu nosíme jiné oblečení. V Tibetu jíme jiné jídlo. V Tibetu jinak mluvíme mezi sebou. V Tibetu se neřídíme časem, ale vstáváme podle jedné hvězdy.
Maminka, kterou jsem už deset let neviděla, neumí číst, celý den odříkává modlitbu. Modlí se, když dojí jačí mléko, modlí se, když vaří čaj, modlí se, když uklízí, modlí se, když tluče máslo, jen když jí campu (kaši) nebo polévku tupa, tak se nemodlí, tedy alespoň ne nahlas“.

Tu dže še Tašidelek
Děkuji na shledanou

Lama Nanukha Gyatso Rinpočhe dělá festišny, modlitební poklony ze stoje do dřepu a zpět, které připomínají kliky kombinované s pozdravem slunci…
Sto tisíc opakování pro očistu jemných těl od hrubostí je vcelku běžný zvyk, lámové pak zvládají přes tři tisíce denně, ale mají k tomu vychytávky jako klouzavé desky pod sebou, klouzavé hadry pro dlaně na desce, a dokonce jsem viděl šachové hodiny pro počítání festišnů, ale to je extrém, růžence jsou četnější.
Mladí a zdraví zápaďáci zvládnou 540 nebo 1080 festišnů denně opakovat i v dalších dnech. To mám ozkoušené z Letních klášterních škol (Jako starý Tibet).

Ukázka je z knihy Talent srdce, str. 310-311

My jsme v redakčním týmu Nirvana Tree neodolali příležitosti oslovit jednu z přímých účastnic tohoto duchovního retreatu s názvem JAKO STARÝ TIBET, s prosbou o krátké zavzpomínání na zmiňovanou Mistrovu akci.

Sára Nechbeth, která je lektorkou fakulty Astromóda a také naší dlouhodobou přítelkyní, pro nás ve své laskavosti připravila následující video vzkaz. https://youtu.be/4JyWxoLZhq0