Ideální pocit

Naslouchej svému dechu. Vánku Tvého života v poušti neznámého Vesmíru kolem. Putuješ již dlouhé roky krajinou a hledáš lásku bez bolesti a strachu. Podívej se na špičku nosu. Zde se poutník setkává s Vesmírem. Sleduj každý nádech, kterým do Tebe vstupuje Vesmír.

To je druhý úkol poutníka – hlídat si nádechy vstupující branou nosu.

Jen Tvé srdce zná smysl Tvého putování a bez jeho tamtamu není Ideální pocit. Tělo je místem setkávání melodie Tvého srdce a Vesmírem pouště v podobě dechu. Toto místo setkání hostí příroda obětmi nutnými uchování obřadného místa setkání (potravou, teplem…). Myšlenky jako diář plánují a archivují stará a nová setkání. A co z toho jsi Ty, poutník? Jsi konferenciér odpovědný za to, aby všechna tato vesmírná setkávání v těle, které spravuješ, naplnila své poslání: Lásku, Radost, Soucit a Pomoc? Většina z vás v této karavaně za štěstím už léta kráčí od fata morgány k vyschlým studnám. Štěstí, které není halucinací, chvilkovým bodem, se dostaví tehdy, kdy dosáhnete Ideálního pocitu.

CO JE PRO TEBE IDEÁLNÍ POCIT?

Tvá odpověď odhalí pravdu. Žiješ-li marně, bude jím Věčný život. Žiješ-li nenaplněně, bude jím zázraky konající předmět, tvor, zasvěcení, zařízení. Jsi-li vevnitř zraněna, budou jím hojivé léčitelské síly. Nedokážeš-li jít svou cestou, bude jím Poslední soudce, soud, trest. Dokážeš-li jít svou cestou, ale zradil jsi ji nebo lásku, bude jím peklo, zatracení a návykové látky.

Ideální pocit je víc.

Nesmí vycházet z vašich minulých marností. Nesmí být reakcí ani protireakcí na to, co už bylo. Co bylo, už zaniklo ve zmaru času. To je poutníkův úkol číslo jedna!

Oddělit minulost, očistit přítomnost.

A to je třetí úkol poutníka, vdechovat Vesmír do tamtamu srdce a po dobu, co je v těle, hostit její pocit Lásky, Radosti, Soucitu, Pomoci. Tvé tělo nejsi Ty, tělo je „jen“ místo setkávání, oáza v nekonečné poušti Vesmíru. A až toto začneš žít, přijde čas na otázku Kdo jsi Ty?

Začni hned, neboj se chyb a následků.

Včera bylo pozdě, zapomeň na rozumnost archiváře, jeho rady jsou jen převlečená zbabělost. A to je čtvrtý úkol poutníka. Pozoruje skrze převlečenou zbabělost všechno na čem je závislý. Neexistují nebezpečná místa, jen zbabělost překonat nepohodlný úsek cesty. Počkám na Tebe, než překonáš svůj návyk. Vše, na čem jsi závislý, jsi ze zlata proměnil v trus; je čas alchymie Ideálního pocitu, vrátit cesty do pořádku.

Pak se návyky budou ozývat, vracet, prosit, slibovat, ale oni už nic nezmůžou, vše bude záviset na Tvých krocích. Tak se tvař jistě a jdi pevně, překonej ty pochybnosti, nemysli na to, co hrozí, slovo následky jsou past. Láska, Sex, Rodina, Práce (Škola), Partner, Přátelé, Dovolená (Cestování), Materiální zabezpečení a Nebe s Peklem, to vše může mít každý na své cestě životem. Většinu z toho každý vyžaduje. Co odlišuje ty milióny cestujících na planetě Zemi je způsob, jakým to vše vidí, prožívá, úroveň, v jaké nechává skutečnost uskutečňovat setkání Vesmíru v tamtamu srdce mu na zlomek věčnosti svěřenému.

Uběhl rok.

A ty jsi cvičil/a Ideální pocit.

Cítíš to teď?

To je pátý úkol. Vždy když někdo vstoupil do pokoje 905, měl jsem za úkol provést ho těmito pěti úkoly Ideálního pocitu. Někdy Jogabicem, jindy ARTantrou, Astrologií, Feng Shuej. Teď je ten pokoj otevřen pro Tebe. Prosím dále.

Ideální pocit 905