DOBRÉ ČASY

ÚHLY POHLEDU

Sádry na těle jsou vždycky nemilé. Ale u lezců většinou znamenají, že to dobře dopadlo. Jedna taková sádra z podobné „polozemovky“ po utržení chytu pod druhým jištěním v 9b napravo od Ringparable na pískovcích v DDR mě přivedla na protikomunistické demonstrace, které 28.10.1988 probíhaly v Praze. Zde jsem se sblížil s Ostravákem, díky němuž mě Klokan a jeho parta potenciálních emigrantů později na Maníně hned přijala mezi sebe. Jen abych to upřesnil, nedemonstroval jsem kvůli tomu, že bych komunisty vinil ze své sádry na noze, i když tehdy se fráze „za to můžou komanči“ používala úplně na všechno, ať už šlo o rozvod nebo o defekt na autě. Sádra mi znemožnila další víkend na východoněmeckých pískovcích a demonstrace byla hned druhý nejlepší způsob trávení víkendu.

O čtyři roky později jsem díky sádře vyrazil na svou vůbec první cestu do Asie, což je kontinent, který změnil můj pozdější život stejně zásadně, jako ho předtím změnilo lezení. Nic a nikdo mi neovlivnil život víc než lezení s Asií. Zpět ale k sádrám. V obou případech za ně mohl ulomený chyt s následným pádem až na zem. Bez sádry první bych dost možná neemigroval. A bez sádry druhé, která po ulomení chytu při prvovýstupu v Bělé sice byla „jen“ na ruce, zato ale podle slov lékaře na tři měsíce, bych dost možná nejezdil do Nepálu, Indie a dalších zemí. Své cesty bych směřoval tak, jak bylo v tehdejší Evropě v trendu, třeba do USA.

BYLY TEDY MÉ LEZECKÉ ÚRAZY ŠPATNÁ NEBO DOBRÁ VĚC?

Tato otázka doprovází každičkou událost našeho života, aby se šťastné a oslavované proměňovaly v první kroky ke zkáze. Zatímco odporné, zatracované události, třeba sádry, se s odstupem času ukazují jako křižovatky k úspěchu a spokojenosti. Samozřejmě ne vždycky. Někdy blbé zůstává blbým a dobré dobrým. Hádanka, kdy špatná či dobrá událost v budoucím průběhu života změní svou polaritu, je hlavní důvod, proč miluji tarot, astrologii a další „věštecké“ techniky. Protože bez ohledu na to, jestli fungují nebo ne, práce s nimi umožňuje vidět vlivy na průběh našeho života (tedy na osud), které by bez těchto astrologických retrospektiv zůstaly nepovšimnuty. A já bych si po zbytek života myslel, že mé sádry ze skal byly špatné. Zatímco takto vím, že mé sádry byly předzvěst DOBRÝCH ČASŮ!

***

Pokračování strhujícího příběhu najdete v knize Stigmata karmy, karta Věž, kterou si objednávejte zde: STIGMATA KARMY

Podzim je ideální čas k introspekci. Inspirujte se k posezení u krbu či plamene svíčky nad tématem: Já a moje „sádry.“

• Co zprvu šťastného a oslavovaného se ve vašem životě postupně proměnilo v první kroky ke zkáze?
• A naopak, která sádra se s odstupem času ukázala jako křižovatka k vašemu  úspěchu a spokojenosti?

Tým Nirvana Tree vám přeje hluboké prožitky a překvapivá poznání…