skip to Main Content
+420 773 679 374 info@nirvanatree.cz O nás Doprava Tabulka velikostí

ČEKÁNÍ NA PEČENÉ HOLUBY

ČEKÁNÍ NA PEČENÉ HOLUBY

JAKÁ JE RYCHLOST ŽIVOTA?

 

Pokud se nám vše daří, život přijímáme tady a teď. Vlastně jej meditujeme. V mládí duše (která končí ve chvíli, kdy školu vystřídá pravidelné zaměstnání) dokonce i špatný život, kdy se nic nedaří, žijeme v pohodě. Představujeme si totiž, sníme o tom, věříme v zázrak. V co? Jak se nám daří. Jak žijeme snový, šťastný život. Takovým žitím svůj život vlastně prosníme.

 

 

Buddhismus, stejně jako další duchovní nauky, se dělí na ty, co jej promeditují TADY A TEĎ a na ty, co jej prosní.  Těch prvních je mezi původními buddhisty, nezápaďáky, o mnoho méně. Většina svůj buddhismus prosní v představách, nadějích, snech a posmrtném ráji buddhů. Naopak mezi zápaďáky šoubudhisty byl zpočátku zájem o buddhismus učící, jak žít TADY A TEĎ, jak život promeditovat. Koneckonců prosnít svůj život v naději na posmrtný ráj mohli dost dobře ve své domácí víře v některé z křesťanských církví.

 

 

Pokud se nám v životě daří, nic neřešíme, žijeme naplno, užíváme si svého času. Promeditováváme čas života. K tomu potřebujeme dvě nenápadné věci. Mladistvou energii a pocit smyslu života.  Pocit, nikoliv pomyšlení.

 

JAK TYTO DVĚ NENÁPADNÉ VĚCI VYPADAJÍ V „ŠOUBUDHISMU“?

Mladistvou energii starci nad 24 let (doba, kdy většina lidí ukončila mládí duše) musí získávat životosprávou. Nejlépe klášterní. Brzy ráno vstávat, brzy po setmění spát, skromná strava, nudný život bez vzruchů a kontaktů, pravidelné cvičení a správné postupy sezení, dýchání, chůze atd. Když se to žije na správném místě, není to až tak těžké, jak to vypadá.

 

A co podmínka číslo 2, pocit žití smyslu života?  V šoubudhismu nacházím tři nejčastější… (a vy je najdete v knize Dejá vu vúdú na straně 180.)

 

Jistého Inda, žijícího úspěšný život, v roce 1952 postihla infarktová bolest srdce. Bylo mu šestatřicet a lékaři nenašli žádný problém. Půl roku nesnesitelné bolesti a její následné zmizení ho přivedlo k Nirváně. Tak dlouho rozjímal nad bolestí těla a pomíjivostí, až přišlo osvícení. Teda aspoň v jeho krasobruslařském hodnocení. Američan Cohen ve svém časopise popisuje, jak tohoto osvíceného Inda jménem Adža na jógové konferenci v Indii devadesátých let kolegové prošpikovali pochybnostmi.

 

 

 „Ukaž důkaz svého osvícení.“ Stoupenci Inda se v sále naprosto pohádali s pochybovači. Jedni překřikovali druhé. Kvůli nejistotě šoubudhistického (v tomto případě pophinduistického) smyslu života, kvůli Nirváně. Ind Adža během svých bolestí srdce měl vizi smrti. Vypadala jako modelka s červenou barvou pleti. Modelka, z jejichž rtů stéká krev. Poté, co ho napadlo, že smrt způsobuje touha vlastnit, vize smrti zmizela.

 

DOKUD MÁ ČLOVĚK ENERGII MLADÉ DUŠE, ŽIJE S POCITEM NESMRTELNOSTI

Smysl čehokoliv, co dělá, vyvěrá z jeho pocitů, z jeho nitra. Postupem času, jak jdou vánoce za vánocemi, zjišťuje realitu dospělosti. Pocit smyslu života vyprchává s pocitem smrtelnosti. Jsme nesmrtelní, jako byli nesmrtelní naši předkové. Život zrychluje. Vánoce za vánocemi přicházejí dříve než v dětství. Byl by to nesnesitelný nápor na city a mysl, začít až teď přemýšlet o smyslu života.

 

DOSPĚLÝ SE UPÍNÁ K TOMU, CO VLASTNÍ

Práce, povinnosti, měsíční platby, výplaty, radosti a koníčky. Pořád dokola, až je zcela zhypnotizován maličkostmi, ozubenými kolečky soukolí jeho pomíjivých důležitostí. Pak se něco stane. Smrt. Opuštění. Kritika dospívajících dětí… stroj stereotypních jistot se rozpadá. Buď se k nim upnu ještě víc a doklepu to až do exilu. Nebo propadnu vyhoření, depresi, alkoholu, či čemu. Na mladistvou duchovní cestu meditace vedoucí k žití TADY A TEĎ už moje duše nemá potřebnou energii. Mozek nemá potřebnou pružnost studentky a srdce odvahu první lásky. Jediné duchovno, které zvládnu, je to ve snění, představách a plánech. Modlitba, přísliby, toužení po lepším novém začátku v ráji nebo na jiné planetě.

 

MŮŽEME ČEKAT NA BUDOUCNOST?

Život vezdejší nám ukazuje, že nesmíme. Kdo věří a neprověřuje, je zneužíván na každém tržišti, kdo čeká na budoucnost, promarňuje přítomnost. Ind Adža Američanovi Cohenovi, který se ho zeptal: „Prý umíte rozpoznat minulé životy druhých?“, odpověděl: „To nedělám, je to protiklad vysokého duchovna. Nirvány je potřeba dosáhnout v tomto životě. Často slyšíme důvody, proč to nejde a jsme odkazováni do příštích životů. Jenomže o tom, co bude po smrti, toho příliš nevíme a tak je nejjistější dosáhnout nirvány teď, v tomto životě.“

 

 

Co myslíte, není lepší lapat smysl života hned teď? Nečekat na padání pečených holubů do huby?

 

Jenže, co to je ten smysl života?…  pokračování příběhu se dočtete v knize Dejá vu vúdú na straně 183.

 

 

Komentáře

This Post Has 0 Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back To Top

Při nákupu nad 1 000 Kč kniha Casanova sútra ZDARMA