Čakry aneb ve kterém patře žiješ?

Myslet na Boha znamená vést se výtahem vzhůru. Kdo hledá lásku, udržuje život v přízemí. Láska je Everestem hmoty, ale přízemím života. V těle je toto přízemí na úrovni srdce. O patro výš, v krku, je schopnost tvořit. Všichni géniové a tvůrci všech oborů žili v prvním patře života. A zástupy žížal v podzemí milionkrát vykradly a parafrázovaly to, co oni vytvořili. Krk je zároveň centrem minulosti.

Ve druhém patře je blízko k osvícení.

Zde žije nejvyšší lidské vědomí. Zde je rovněž knihovna vzpomínek, rodu a výchovy. Nikoliv karmy, ta je o patro níž. Ve třetím patře, na temeni hlavy, jest vaše pupeční šňůra s tím, kdo vás duchovně odkojil (církev, zpěvák, Ferrari, přítel, kniha, herečka…)

Většina lidí žije ve sklepě, nedosahují nefyzické a nesobecké lásky v přízemí.

Ti nejlepší z nich tam dole „Hledají lásku“. „Na nekonečných cestách kolem země.“ Prošlapou spousty pocitů, ale právě ty je přivedly dolů do podzemí. Ve výši žlučníku a plexu solaru je prožitek příjemnosti. Centrum života a cítění. Zde na hranici smrti lze nejlépe pocítit život. Láska všech zde trpí pod otázkou moci. „Kdo z koho.“

O patro níž, v podzemí, je Hara. Centrum smrti. Těsně pod pupkem otevřel tuto bránu Samuraj s Harakiri. Touto oblastí z vás moderní upíři sají život. Radost, štěstí i naději.

Třetí patro pod zemí, v podbřišku, náleží podstatě života. Lásku sem do tmy stahuje sex. Promrhání bohatství, které nedokážeme dobře použít.

—–

Ideální pocit 905