STOJ NA HLAVĚ PŘINÁŠÍ NOVÝ ŽIVOT Jsme jedinými živočichy na této planetě, jež…
BARVOLAM ARTANTRY
EMOCE V PROSTORU
Artantra se zabývá prostorem, ve kterém žijeme. Prostor, v němž žijí lidé, je prošpikovaný negativními emocemi a událostmi. Pro nádherné ticho prostoru musí lidé do hor. Pokud ovšem na jedno místo v horách začne jezdit více lidí, prošpikují ho negativními emocemi a událostmi. Ať už se jedná o oblíbené lyžařské středisko nebo o tréninkovou dálnici kolem Anappurny. Jdeme do hor? Všichni? Třeba desetimilionová velkoměsta bychom za čistším prostorem hor stěhovali těžko, a i kdyby, brzy bychom prostor hor naprosto znehodnotili negativními emocemi, myšlenkami a činy.
Proto zůstaneme doma ve městech a bytech. Pěkně zasviněných negativními emocemi a událostmi. Moderní lidé nevěří v jejich hmatatelné otisky, a to je chyba. Podobně jako je chybou nevíra v hmotný vliv a působení jednotlivých barev.
Manžel rozpláče manželku v křesle u televize. Otiskem této negativní události je pro moderního člověka jen psychologický pocit manželky, slzy, nálada, které, pokud se nepromění v cyankáli uvnitř manželova kafe, nebo v chronickou depresi manželky či v rozvod, brzy pominou bez hmotného vlivu na svět. De facto vlastně neexistují. V Artantře se učíme pracovat s vizí jejich otisku do hmotného světa.
Část negativní energie z rozplakaných pocitů manželky se přenese na viníka, manžela. Něco se mu zítra nepovede v práci, onemocní, ťukne auto, chytnou ho na radaru atd. Zbylá část této negativní energie z pocitů manželky se otiskne do místa, kde ho zažila. Něco zůstane přímo v křesle, zbytek se rozprostře po pokoji a nahoru či dolů k sousedům křesla. Kdysi se v Artantře dělal výzkum tohoto vyzařování v obytných domech a zjistilo se, že otisk hádající se rodiny příliš neovlivnil další rodiny žijící ve stejném patře, ale ty které žily přesně nad a pod bytem manželů v rozvodovém hádání. Našli jsme paneláky, ve kterých měli problémy či byli po rozvodu lidé v bytech v celé linii domu. Ve všech patrech, a přitom ve stejném domě, v jinde umístěných bytech, byl klid.
Nechci z toho dělat hon na čarodějnice a nedělejte to ani vy. Pokud někdo bydlí pod rozvádějícím se párem, nestěhujte ho. Chce to klid, rozum a širší úvahu. Vyprávím to jen kvůli našemu barvolamu, ve kterém si naznačíme pohled západní mystiky na barvy jako živé, vícerozměrné bytosti vstupující do našeho světa stejně jako třeba stůl nebo květináč.
Artantra se věnuje čištění negací lidských emocí a prožitků znečištěných prostorů. Jednou z velmi výkonných metod je zvuk, vhodná melodie, skladba, ťukot skleniček, zpěv óm, „pískot“ tibetských misek,…
Ptáte se, jestli si skutečně myslím, že puštěný Mozart před příchodem nasraného, unaveného manžela z práce bude rozpoznatelný na domácím klidu, štěstí a harmonii, i když on tuto hudbu osobně neuslyší? Ano, věřím, že prostor očištěný správně vybraným zvukem, třeba Mozartem, udělá místnost klidnější. Problém je v lidském faktoru.
V zemích, kde vládnou lámové, se každé jaro čistí prostor domů a vesnic od zla. Průvod lidí nese posvátné knihy („bible“) místního kláštera a prochází celým areálem obce. Rušivý tlukot zvonů kostelů čistil několikrát denně křesťanské obce a nesnesitelný řev „imána“ svolávajícího k motlitbám zase obce muslimské.
Docela dlouhý úvod, ale přál jsem si, abyste se dostali do jiného vnímání světa, než jaké nám poskytuje moderní vzdělání. Jen na chvilku.
Samotnému mi dělá problém představit si, že bílá na mé lednici je živá, vícerozměrná a vysílá slyšitelný zvuk. Třeba vám to půjde lépe, než mě, a pro ty ostatní jako já, byl tento úvod.
Chcete-li se dozvědět více o významu barev v životě, nalistujte si kapitolu Barvolam černobílých snů II. na straně 31,
v knize DÉJÁ VU VÚDÚ.
0 komentářů k zobrazení